Jump to content

Wp/isv/

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv >

, (tče v Unikodu) jest bukva razširjenoj kirilice, ligatura bukv т i ч, v minulosti upotrěbjena v někojih neslovjanskyh jezykah.

V osetinskom

Bukva pojavila se prvy raz v osetinskom alfabetu 1844 g., stvorjenom rosijskym akademikom finskogo proizhodženja Andersom Sjögrenom[1] i ostala v upotrěbě do 1923 g., kogda osetinsky jezyk prěšel na latinsky alfabet. Ona označala ejektivnu postalveolarnu afrikatu [t͡ʃ’], ktora v nynějšej osetinskoj ortografiji piše se dvuznakom чъ.[2]

V abhazskom

V abhazskom jezyku tuta bukva pojavila se prvy raz v 1892 g. v bukvaru Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani, takože za označenje zvuka [t͡ʃ’].[3] Pozdněje ona byla koristana v azbukah Andreja Čočua i Prěvodničskogo komiteta (početok 20. stolětja).[4][5] V periodu latinizacije tuta bukva byla najprvo zaměnjena na latinsku bukvu (1926–1928), a potom na bukvu (1928–1938). V nynějšnjej abhazskoj ortografiji, vvedenoj v 1954 g., tutoj zvuk jest prědstavjeny bukvoju ҷ.[5]

, v protivnosti k mnogym drugym tipično abhazskym bukvam, ne proizhodet od prvoj kiriličnoj azbuky Pjotra Uslara iz 1862 g.; Uslar koristal bukvu , pozajetu iz gruzinskogo alfabeta,[6] a Myhajlo Zavadsky zaměnil ju na ч̓ v jegovom tipografičnom izdanjue Uslarovoj gramatiky iz 1887 g.

V komi-zyrjanskom i udmurtskom

Bukva byla koristana v komi-zyrjanskoj gramatikě i v komi-zyrjanskom slovaru Pavla Savvaitova iz 1850 g.[7][8] Savvaitov opisyvaje ju kako usiljeno ч, sostoječi iz т i ч, izgovorjenyh zajedno, napr. ꚓјукӧр «stado, kuča», іꚓет «maly», віꚓісјны «očekyvati» (v sučasnoj ortografiji: чукӧр, ичӧт, виччысьны).

Grigorij Jegovorič Vereščagin takože koristal toj znak v udmurtskom, dodavajuči, že «on jest neobhodimy toliko dlja lingvističnyh člankov».[9] Jednakože jegovo projekt v daljšem ne našel praktično priměnjenja.

V megrelskom

Bukva takože byla koristana v bukvaru megrelskogo jezyka iz 1899 g.:[10]

Galerija

Megrelsky alfabet (1899)

Kodovanje

Kodovanje
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER TCHE CYRILLIC SMALL LETTER TCHE
Unikodšestnadseterična sistema U+A692 U+A693
deseterična sistema 42642 42643
HTMLšestnadseterična sistema &#xa692; &#xa693;
deseterična sistema &#42642; &#42643;

Iztočniky

  1. Шёгрен, Андрей (1844). Осетинская грамматика с краткимъ словаремъ осетинско-россійскимъ и россійско-осетинскимъ (na russkom). Санктпетербургъ. str. 5–6.
  2. Ager, Simon. "Ossetian (ирон ӕвзаг / дигорон ӕвзаг)". Omniglot.com. Data dostupa: 4 dekembra 2015.
  3. Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 11, 13–14.
  4. Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
  5. 1 2 Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 69.
  6. Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ.
  7. Савваитовъ, Павелъ (1850). Грамматика зырянскаго языка (na russkom). Санктпетербургъ: Типографія Императорской Академіи Наукъ. str. 5–6.
  8. Савваитовъ, Павелъ (1850). Зырянско-русскій и русско-зырянскій словарь (na russkom). Санктпетербургъ: Типографія Императорской Академіи Наукъ.
  9. Верещагин, Григорий Егорович (1895). О книгах на вотском языке (na russkom). Вятка: Губернская типография. str. 5–6, 8.
  10. М.З. [Myhajlo Zavadskyj] (1899). Мингрельская азбука (PDF) (na russkom). Тифлисъ. str. I, III.
С Varianty kiriličnoj bukvy Т У

Т т () · Т́ т́ · Т̀ т̀ · Т̆ т̆ · Т̄ т̄ · Т̌ т̌ · Т̂ Т̂ · Т̑ т̑ · Т̈ т̈ · Т̇ т̇ · Т̓ т̓ · Т̊ т̊ · Т͑ Т͑ · Т’ т’ · Т̣ т̣ · Ԏ ԏ · Т̧ Т̧ · Ҭ ҭ · Ҭ̊ ҭ̊ · Ꚑ ꚑ · Ꚋ ꚋ · Ћ ћ · Ђ ђ · Ᲊ ᲊ () · Ҵ ҵ · Ꚓ ꚓ · · · · · Ꚍ ꚍ · Ꚍ̆ ꚍ̆ · t ·

Ц Varianty kiriličnoj bukvy Ч Џ

Ч ч · Ч́ ч́ · Ч̀ ч̀ · Ч̆ ч̆ · Ч̄ ч̄ · Ч̂ ч̂ · Ч̂ ч̂ · Ӵ ӵ · Ч̇ ч̇ · Ч̓ ч̓ · Ч҄ ч҄ · Ч’ ч’ · Ч̡ ч̡ · Ч̱ ч̱ · Чꙻ   чꙻ   · Ӌ ӌ · Ҷ ҷ · Ҷ̈ ҷ̈ · · Ҹ ҹ · Ԭ ԭ · Ꚓ ꚓ · · Ꚇ ꚇ · Ꚇ̆ ꚇ̆ · Ҽ ҽ · Ҿ ҿ · Ҽ̆ ҽ̆ · Ҽ̇ ҽ̇ · Č č · ·