Jump to content

Wp/isv/Ԛ (kirilica)

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Ԛ (kirilica)

Ԛ, ԛ (qa) jest bukva razširjenoj kirilice. Ona jest osnovana na identično izgledajučej latinskoj bukvy Q q, ale zavisno od konteksta i fonta velika bukva može izgledati kako uveličena versija maloj bukvy ili daže kako obračena velika bukva Р. Dněšnjego dnja ona jest upotrěbjena samo v kurdskom jezyku, ale v minulosti ona funkcionovala takože v drugyh jezykah, glavno kavkazskyh. V občem izgovarjaje se kako bezzvučny ili ejektivny uvularny eksplosiv, poslědovateljno [q] ili [q’]. V latinskyh transliteracijah, takože v sistemah ISO 9:1995 i ГОСТ 7.79—2000, jej odpovědaje latinska bukva Q q,[1]

Kurdsky

Ԛ jest bukva kiriličnogo alfabeta kurdskogo jezyka (dialekt kurmandži), upotrěbjajemogo na teritoriji byvšego Sovětskogo sojuza, osoblivo Armenije. Označaje bezzvučny uvularny eksplosiv [q]. Kurdska kirilica byla stvorjena kurdskom jezykoznavcem Hadžie Džindi (kurd.: Heciyê Cindî) i utvrdžena v 1946 g. za koristan‍je v onogdašnjej SSSR. Vebsajt Dilana M.R. Rošani ješče vozpominaje kiriličny alfabet iz 1913 g. avtora Abdul Razaq Bedir Khan, ktory izgledaje menje-bolje tako samo, kako versija 1946 g.[2][3]

Osetinsky

Kirilično ԛ bylo upotrěbjeno v historičnyh kiriličnyh alfabetah mnogyh jezykov Kavkaza. Pojavilo se prvy raz v osetinskoj gramatikě, napisanoj rosijskym akademikom finskogo proizhodžen‍ja Andersom Sjögrenom v 1844 g.[4] Ona takože nahodila se v alfabetah Iosifa Čepigovskogo (1862), Vsevoloda Millera (1881) i učiteljskogo sjezda (1917), osnovanyh na Sjögrenovoj azbukě. S prěhodom na latinsky alfabet v 1923 g. ona byla zaměnjena na latinsku bukvu q. V nyněšnjem kiriličnom alfabetu, vvedenom v Sěvernoj Osetiji v 1938 g., a v Južnoj Osetiji v 1954 g., jejnu rolju prějel dvuznak хъ, ktory označaje bezzvučny uvularny eksplosiv [q].[5]

Abhazsky

Prvy abhazsky alfabet stvoril v lětah 1861–1862 rosijsky general i kavkazověd Pjotr Uslar. Tutoj alfabet byl čestično inspirovany osetinskym alfabetom Sjögrena i takože sodržival bukvu ԛ, ktora v abhazskom označala ejektivny uvularny eksplosiv [q’].[6][7] Pozdněje ona takože nahodila se v alfabetah Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani, Andreja Čočua i Prěvodničskogo komiteta.[8][9][10] Ona byla v upotrěbě do 1926 g., kogda vvedeny byl latinsky alfabet. Jednakože s ponovnym ustanovjen​jem kirilice v 1954 g. ona ne vrnula se, ale jedno město zajela nova bukva ҟ.

Druge kavkazske jezyky

Poslě abhazskogo Uslar takože stvoril alfabety za druge kavkazske jezyky, ktore koristal v svojih monografijah o čečenskom (1862)[11][12], avarskom (1863)[13], lakskom (1864)[14], darginskom (1867)[15], lezginskom (1871)[16] i tabasaranskom (1875).[17] Zajedno s Umarom Bersejem Uslar stvoril takože alfabet za kabardino-čerkessky jezyk v 1862 g., s malymi izměnami publikovany Kazi Atažukinom v 1865 g.[18] Kromě togo, ԛ takože nahodilo se v anonimnom bukvaru svanskogo jezyka iz 1864 g.[19]

Na osnově alfabetov Sjögrena, Uslara i Millera němečsko-rosijsky lingvist i etnograf Adolf Dirr na početku 20. stolětja stvoril alfabety za menše sěverovozhodnokavkazskyh jezykov za svoju naučnu rabotu, ale ktore ne byli upotrěbjene samym naseljen‍jem. Koristal jih v svojih monografijah o udinskom (1904)[20], tabasaranskom (1905)[21], andijskom (1906)[22], agulskom (1907)[23], arčinskom (1908)[24], rutulskom (1912)[25] i cahurskom (1913)[26] jezykah. Tojže sam alfabet Dirr koristal takože v svojih kratših opisah bezpisemnyh jezykov (botlihskogo, godoberinskogo, karatinskogo, ahvahskogo i drugyh).[27] Drugy lingvist, Foma Ivanovič Gorepjokin, stvoril na početku 20. stolětja podobny alfabet za ingušsky jezyk.[28]

Jednakože v nijednom iz povyših jezykov bukva ԛ ne shranila se: v čečenskom ona byla zaměnjena na кх [q’], v kabardino-čerkesskom na къ [q], v avarskom i lakskom takože na къ [q’], v lezginskom, darginskom i tabasaranskom na кь [q’], i tako dalje.

Někoje jezyky imajut varianty kiriličnogo ԛ, napriklad ԛ̆ v abhazskom, ԛꙻ   v kabardino-čerkesskom ili ԛ̄ v arčinskom i andijskom.

Udmurtsky

V 1895 g. Grigorij Jegovorič Vereščagin prědložil alfabet za udmurtsky jezyk (onogda nazyvajemy «votskym»), jediny udmurtsky alfabet s bukvoju ԛ, o ktoroj piše: «Ne vveden sostaviteljami i prěvoditeljami votskyh knig v svoj alfabet jest ješče neobhodimy latinsky znak q, za označen‍je svojeobraznogo votskogo zvuka. Zvuk toj izgovarjaje se kako něčto srědnje medžu ku ili kv. Jestli on prědhodi a, to neprěměnno slyši se ku, pri čem u i a izgovarjajut se zajedno, kako c, ravnoznačny ts[29] Kako priklady davaje, medžu drugymi, slova ԛалем «rakovina» i ԛара «glas», v sučasnoj udmurtskoj ortografiji pisane куалем i куала.

Assirijsky novoaramejsky

V lětah 1920-yh za assirijsky novoaramejsky jezyk razrabotany byl kiriličny alfabet s někojimi dodatočnymi bukvami iz latinice. V tutom alfabetu latinskym ekvivalentom bukva ԛ bylo kj.[30].

Galerija

Osetinsky alfabet Sjögrena (1844)
Osetinsky alfabet Čepigovskogo (1884)
Čečensky alfabet Uslara (1862)
Abhazsky alfabet Uslara (1862)
Abhazsky alfabet Gulia/Mačavariani (1892)
Udmurtsky alfabet Vereščagina (1895)
Avarsky alfabet Uslara (1863)
Kabardinsky alfabet Atažukina (1865)
Arčinsky alfabet Dirra (1908)

Kodovan‍je

Kodovan‍je Ԛ ԛ
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER QA CYRILLIC SMALL LETTER QA
Unikodšestnadseterična sistema U+051A U+051B
deseterična sistema 1306 1307
HTMLšestnadseterična sistema &#x51a; &#x51b;
deseterična sistema &#1306; &#1307;

Iztočniky

  1. "ГОСТ 7.79—2000 (ИСО 9—95): система стандартов по информации, библиотечному и издателькому делу. Правила транслитерации кирилловского писма латинским алфавитом" (PDF). ifap.ru (na russkom). str. 9. Data dostupa: 30 dekembra 2025.
  2. Roshani, Dilan M.R. "A Kurdish Orthography TIMELINE". Kurdishacademy .org. Data dostupa: 30 dekembra 2025.
  3. "Kurdish Romanization Table, 2012 version" (PDF). Data dostupa: 30 dekembra 2025.
  4. Шёгрен, Андрей (1844). Осетинская грамматика с краткимъ словаремъ осетинско-россійскимъ и россійско-осетинскимъ (na russkom). Санктпетербургъ. str. 19–20.
  5. Ager, Simon. "Ossetian (ирон ӕвзаг / дигорон ӕвзаг)". Omniglot.com. Data dostupa: 30 dekembra 2015.
  6. Усларъ, Петръ (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ. str. 1.
  7. Ager, Simon. "Abkhaz (аҧсуа бызшәа)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 30 dekembra 2025.
  8. Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 13.
  9. Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
  10. Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 68.
  11. Усларъ, П.К. (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. II. Чеченскій языкъ (PDF). Тифлисъ.
  12. Усларъ, П.К. (1868). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. II. Чеченскій языкъ. Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  13. Усларъ, П.К. (1889). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. III. Аварскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  14. Усларъ, П.К. (1890). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. IV. Лакскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  15. Усларъ, П.К. (1892). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. V. Хюркилинскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  16. Усларъ, П.К. (1896). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. VI. Кюринский язык (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  17. Услар, П.К. (1979). Табасаранский язык (PDF). Тбилиси: Мецниереба.
  18. Atažukin, Kazi (1865). "Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука" (PDF). Тифлис. str. 17.
  19. Лушну Анбан. Сванетская азбука. Тифлисъ: Типографія Главнаго Управленія Намѣстникa Кавказскаго. 1864. str. 1.
  20. Дирръ, А.М. (1904). "Грамматика удинскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 33 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1.
  21. Дирръ, А.М. (1905). "Грамматическій очеркъ табассаранскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 35 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  22. Дирръ, А.М. (1906). "Краткій грамматическій очеркъ андійского языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 36 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1.
  23. Дирръ, А.М. (1907). "Агульскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ агульскихъ слов съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 37 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  24. Дирръ, А.М. (1908). "Арчинскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ арчинскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 39 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  25. Дирръ, А.М. (1912). "Рутульскій языкъ". Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 42 (na russkom). Тифлисъ.
  26. Дирръ, А.М. (1913). "Цахурскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ цахурскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 43 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  27. Дирръ, А.М. (1909). "Матеріалы для изученія языковъ и нарѣчій андо-дидойской группы" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 40 (na russkom). Тифлисъ.
  28. Хадзиева, Мадина (5 julija 2024). "Просветитель ингушей: как на Кавказе ищут потерянные рукописи Фомы Горепёкина". Это Кавказ (na russkom). Data dostupa: 31 dekembra 2025.
  29. Верещагин, Г. (1895). О книгах на Вотском языке. Вятка: Губернская Типографія. str. y.
  30. Юшманов, Н. В. (1933). "Ассирийский язык и его письмо". Письменность и революция (na russkom). 1. Москва, Ленинград. str. 120.

Vněšnje linky

И Varianty kiriličnyh bukv К, Ԛ Л

К к · Ќ ќ · К̀ к̀ · К̆ к̆ · К̄ к̄ · К̈ к̈ · К̇ к̇ · К̊ к̊ · К̓ к̓ · К̔ к̔ · К͑ к͑ · К̂ к̂ · К̑ к̑ · Кꙻ   кꙻ   · Кʼ кʼ · · ͑ ͑ · · Ҡ ҡ · Ҟ ҟ · Ԟ ԟ · Ҝ ҝ · К̣ к̣ · К̧ к̧ · К̱ к̱ · Қ қ · Қ̇ қ̇ · Қ̊ қ̊ · Ӄ ӄ · Ӄ̀ ӄ̀ · Ӄ̆ ӄ̆ · Ӄ’ ӄ’
Ԛ ԛ · Ԛ̄ ԛ̄ · Ԛ̆ ԛ̆ · Ԛ̇ ԛ̇ · Ԛ̊ ԛ̊ · Ԛꙻ   ԛꙻ   · Ҁ ҁ