Wp/isv/Ӕ


Ӕ, ӕ jest bukva razširjenogo kiriličnogo alfabeta, dnes koristajema samo v osetinskom jezyku. Ona jest ligatura bukv а+е i izgledaje identično latinskoj bukvě æ, upotrěbjanoj medžu drugymi v někojih sěvernogermanskyh jezykah, ale izgovarjaje se inače: v ironskom dialektu kako [ɐ], a v digorskom dialektu kako [ʌ]. Ona byla vvedena v osetinsky alfabet Andersom Sjögrenom v 1844 g.[1]
Kromě togo, bukva ӕ pojavila se v projektah za azbuky několikyh sěverovozhodnokavkazskyh (nahsko-dagestanskyh) jezykov:
- v darginskoj azbukě Pjotra Uslara iz 1860-yh lět,[2] a takože v bukvaru «Даргилла алипуне wа луђисне жуж»[3]
- v lezginskoj azbukě Pjotra Uslara iz 1871 g.,[4] a potom v bukvaru «Ќу̇ре ჭалан елифарни аҳпа гw æниз қелдаj ђуз» iz 1911 g.
- v tabasaranskoj azbukě Pjotr Uslara iz 1875 g.[5]
- v projektu ingušskoj azbuky Fomy Ivanoviča Gorepekina iz početka 20. stolětja, v ktorym dal prikladno slovo котӕм «kura», v sučasnoj ortografiji котам.[6][7]
Kodovanje
| Kodovanje | Ӕ | ӕ | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LIGATURE A IE | CYRILLIC SMALL LIGATURE A IE | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+04D4 | U+04D5 |
| deseterična sistema | 1236 | 1237 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ӕ |
ӕ |
| deseterična sistema | Ӕ |
ӕ | |
Iztočniky
- ↑ Sjögren, Andreas (1844). Ирон ӕвзагахур, das ist, Ossetische Sprachlehre, nebst kurzem Ossetisch-Deutschen und Deutsch-Ossetischen Wörterbuche (na němečskom). St. Petersburg. str. 5.
- ↑ Усларъ, П.К. (1892). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. V. Хюркилинскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа. str. 6.
- ↑ Даргилла алипуне wа луђисне жуж / Даргинская азбука и первая книга для чтения. Тифлис. 1911. str. 14.
- ↑ Зульфикаров, Казанфар (1871). Кюринская азбука (PDF). Темиръ-Ханъ-Шура. str. 3.
- ↑ Услар, П.К. (1979). Табасаранский язык. Тбилиси: Мецниереба.
- ↑ Цороев, Курейш (Ахмет) (23 junija 2025). "Памяти Фомы Ивановича Горепекина. Он взялся за исследование древнего прошлого ингушского народа". Ингушетия/ГIалгIайче (na russkom). Data dostupa: 16 novembra 2025.
- ↑ Албогачиева, М.С-Г. (2006). Труды Ф.И. Горепекина. Санкт-Петербург – Магас: Издательство «Ладога». str. 54, 76, 81.
| Varianty kiriličnyh bukv А, Я | → Б | |
|---|---|---|
|
Аа · Ӑ ӑ · А̄ а̄ · А̂ а̂ · Ӓ ӓ · Ӓ̄ ӓ̄ · А̇ а̇ · А̨ а̨ · А̱ а̱ · А’ а’ · ’А ’а · ‘А̇ ‘а̇ · Аᵸ аᵸ · А̄ᵸ а̄ᵸ · Ӕ ӕ · Ꙗ ꙗ · Я я · Я̆ я̆ · Я̄ я̄ · Я̂ я̂ · Я̈ я̈ · Я̧ я̧ · Я̨ я̨ · Ԙ ԙ | ||
| Д ← | Varianty kiriličnoj bukvy Е | → Ж |
|---|---|---|
|
Е е
· Е́ е́
· Ѐ ѐ
· Ӗ ӗ
· Е̄ е̄
· Е̂ е̂
· Ё ё
· Ё́ ё́
· Ё̄ ё̄
· Е̇ е̇
· Е̨ е̨
· Ẹ ẹ
· Е̱ е̱
· Е’ е’
· ‘Е ‘е
· Еᵸ еᵸ
· Е̄ᵸ е̄ᵸ
· Ӕ ӕ
· Œ œ
· Ԙ ԙ | ||



