Wp/isv/Ҽ̆
Appearance
| Ҽ̆ҽ̆ |
Ҽ̆, ҽ̆ (abhazsko če s brevisom) jest davna kirilična bukva, osnovana na bukvě ҽ i upotrěbjena od 1862 do 1926 g. v abhazskyh alfabetah Pjotra Uslara, Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani, Andreja Čočua i Prěvodničskogo komiteta.[1][2][3][4] S ponovnym ustanovjenjem kirilice za abhazsky jezyk, jejno město zajelo ҿ. Ona označala ejektivnu retrofleksnu afrikatu ⓘ.[5]
Kodovanje
Tuta bukva ne jestvuje kako samostojny znak v Unikodu. Zaměsto togo ona piše se kako ҽ s kombinujučem brevisom:
| Kodovanje | Ҽ | ҽ | ◌̆ | |
|---|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER ABKHASIAN CHE | CYRILLIC SMALL LETTER ABKHAZIAN CHE | COMBINING BREVE | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+04BC | U+04BD | U+0306 |
| deseterična sistema | 1212 | 1213 | 774 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ҽ |
ҽ |
̆ |
| deseterična sistema | Ҽ |
ҽ |
̆ | |
Iztočniky
- ↑ Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ.
- ↑ Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 13.
- ↑ Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
- ↑ Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 67.
- ↑ Ager, Simon. "Abkhaz (аҧсуа бызшәа)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 30 novembra 2025.
| Ц ← | Varianty kiriličnoj bukvy Ч | → Џ |
|---|---|---|
|
Ч ч
· Ч́ ч́
· Ч̀ ч̀
· Ч̆ ч̆
· Ч̄ ч̄
· Ч̂ ч̂
· Ч̂ ч̂
· Ӵ ӵ
· Ч̇ ч̇
· Ч̓ ч̓
· Ч҄ ч҄
· Ч’ ч’
· Ч̡ ч̡
· Ч̱ ч̱
· Чꙻ чꙻ
· Ӌ ӌ
· Ҷ ҷ
· Ҷ̈ ҷ̈
· | ||


