Jump to content

Wp/isv/Ҵ

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Ҵ
V kursivnoj i rukopisnoj formě bukva ҵ može izgledati něčto inače.

Ҵ, ҵ (te ce v Unikodu) jest bukva razširjenoj kirilice, ligatura bukv т i ц. Ona jest čest abhazskogo alfabeta, a v minulosti takože byla upotrěbjena v osetinskom jezyku. V oboh jezykah ona označaje ejektivnu alveolarnu afrikatu [t͡sʼ].[1] Jejin ekvivalent v sistimě ISO 9 za transliteraciju kirilice na latinicu jest .[2]

V abhazskom

Za označenje zvuka [t͡sʼ] Pjotr Uslar v prvom kiriličnom alfabetu za abhazsky jezyk koristal bukvu , pozajetu iz gruzinskogo alfabeta.[3] V 1887 g. Myhajlo Zavadsky v tipografičnom izdanju Uslarovoj gramatiky zaměnil ju na ц̓. Bukva ҵ za označenje tojže samoj suglasky pojavila se prvy raz v bukvaru Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani iz 1892 g.[4] a takože byla koristana v azbukah Andreja Čočua i Prěvodničskogo komiteta (početok 20. stolětja).[5][6]

V periodu latinizacije tuta bukva byla najprvo zaměnjena na latinsku bukvu (1926–1928), a potom na bukvu (1928–1938). Bukva ҵ vrnula se s ponovnym ustanovjenjem kirilice za abhazsky jezyk v 1954 g.[6]

V osetinskom

Osetinsky alfabet Sjögrena (1844)

V osetinsky jezyk ona byla vvedena v 1844 g. rosijskym akademikom finskogo proizhodženja Andersom Sjögrenom.[7] Ona takože nahodila se v alfabetah Iosifa Čepigovskogo (1862) i učiteljskogo sjezda (1917), osnovanyh ha Sjögrenovoj azbukě. S prěhodom na latinsky alfabet v 1923 g. ona byla zaměnjena na dvuznak ch, a v 1938 g. (v Sěvernoj Osetiji) i v 1954 g. (v Južnoj Osetiji) na kiriličny dvuznak цъ.

Osetinsky alfabet Čepigovskogo (1884)

V drugyh jezykah

Bukva ҵ takože byla koristana v bukvaru megrelskogo jezyka iz 1899 g.:[8]

Megrelsky alfabet (1899)

Nakonec, na vebsajtu omniglot.com nahodi se prědloženje kiriličnoj azbuky za izumrly ubyhsky jezyk od amerikanca, Adama Dina, v ktoroj ҵ označaje zvučnu alveolopalatalnu afrikatu [d͡ʑ].[9]

Kodovanje

Kodovanje Ҵ ҵ
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER TE TSE CYRILLIC SMALL LETTER TE TSE
Unikodšestnadseterična sistema U+04B4 U+04B5
deseterična sistema 1204 1205
HTMLšestnadseterična sistema &#x4b4; &#x4b5;
deseterična sistema &#1204; &#1205;

Iztočniky

  1. Ager, Simon. "Ossetian (ирон ӕвзаг / дигорон ӕвзаг)". Omniglot.com. Data dostupa: 4 dekembra 2015.
  2. "Cyrillic Romanization Table". Scriptsource.org.
  3. Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ.
  4. Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 11, 13–14.
  5. Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
  6. 1 2 Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 69.
  7. Шёгрен, Андрей (1844). Осетинская грамматика с краткимъ словаремъ осетинско-россійскимъ и россійско-осетинскимъ (na russkom). Санктпетербургъ. str. 5–6.
  8. М.З. [Myhajlo Zavadskyj] (1899). Мингрельская азбука (PDF) (na russkom). Тифлисъ. str. I, III.
  9. Ager, Simon. "Ubykh (ТВaҳəбзa/Twaxəbza)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 30 novembra 2025.
С Varianty kiriličnoj bukvy Т У

Т т () · Т́ т́ · Т̀ т̀ · Т̆ т̆ · Т̄ т̄ · Т̌ т̌ · Т̂ Т̂ · Т̑ т̑ · Т̈ т̈ · Т̇ т̇ · Т̓ т̓ · Т̊ т̊ · Т͑ Т͑ · Т’ т’ · Т̣ т̣ · Ԏ ԏ · Т̧ Т̧ · Ҭ ҭ · Ҭ̊ ҭ̊ · Ꚑ ꚑ · Ꚋ ꚋ · Ћ ћ · Ђ ђ · Ᲊ ᲊ () · Ҵ ҵ · Ꚓ ꚓ · · · · · Ꚍ ꚍ · Ꚍ̆ ꚍ̆ · t ·

Х Varianty kiriličnoj bukvy Ц Ч

Ц ц · Ц́ ц́ · Ц̌ ц̌ · Ц̄ ц̄ · Ц̓ ц̓ · Ц̍ ц̍ · Ц̊ ц̊ · Ц҄ ц҄ · Ц҄̊ ц҄̊ · Ц’ ц’ · Ц̱ ц̱ · · Ꙡ ꙡ · Ꚏ ꚏ · Ꚏ̆ ꚏ̆ · Ꚏ̇ ꚏ̇ · Ꚏ̊ ꚏ̊ · Ҵ ҵ · ·