Wp/isv/Ҩ

Ҩ, ҩ (abhazsko ha, takože: o s petljeju; ang.: Abkhazian ha, O-hook) jest kirilična bukva, upotrěbjena v abhazskom jezyku od 1862 do 1926 g., kogda abhazka kirilična azbuka byla zaměnjena latinskym alfabetom, a pozdněje, od 1954 g., ponovno. Forma tutoj bukvy pripominaje latinsku veliku bukvu Q ili rukopisnu kiriličnu ili latinsku bukvu ӕ. Suglasno anglijskoj Vikipediji ona proizhodi od arabskoj bukvy hā’ (هـ), ale ne jest podany nijedin izvor.[1]
Izgovor i transliteracija
V abhazskom ҩ označaje zvučny labiopalatalny aproksimant [ɥ]. Pjotr Uslar, avtor prvogo abhazskogo alfabeta, opisal go kako «zvuk posrědnji medžu e i le, ktoro jest prosto e izgovorjeno sbliženymi gubami, i francuzsky u, ktoro jest i izgovorjeno takože sbliženymi gubami. Čto bolje, k abhazskomu zvuku priměšivaje se legko glotalno pridyhanje. Francuzskymi bukvami, ačekoli i daleko netočno, tutoj zvuk možno jest izraziti kako hu, pri čem h jest legko pridyhana. Ҩ ne jest samoglaska, ačekoli za neizkušeny sluh može se tako izdavati.»[2] Andrej Čočua, citujuči Uslara, piše, že ҩ prědstavjaje «labializovany zvučny srědnjefaringalny spirant, bolje pripominajuči faringalizovano-umlautovany у».[3]
Poslě prěhoda k latinskomu alfabetu, bukva ҩ v 1926 g. byla zastupjena latinskoju bukvoju w̧, a v 1928 g. bukvoju y.[4]
V sistemě ISO 9 za transliteraciju na latinicu ona zaměnjaje se na ò, v drugyh sistemah na ÿ, w ili i°.[5]
Město v abhazskom alfabetu

V Uslarovom alfabetu, a takože v pozdnějših variantah Ivana Bartolomeja (1865), Myhajla Zavadskogo (1887), Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani (1892) i Andreja Čočua (1909), bukva ҩ zajmala četvrto město v alfabetu, medžu bukvami б i г.[6] [7][8] Jednakože v bukvaru Čočua iz 1925 g. ona zajmala petdeset četvrto město (medžu ꚗ i ѵ), a v alfabetu Prěvodničskogo komiteta (početok 20. stolětja) petdeset sedmo město (medžu ꚗ̆ i ѵ). V bukvaru Čočua iz 1957 g., uže po povratu k kirilici, ona zajmala trideset vtoro město medžu о i п.[9] V sučasnom abhazskom alfabetu, poslě različnyh reformah, ona zajmaje šestdeseto město, medžu ы i џ.
V drugyh jezykah
Bukva ҩ takože byla upotrěbjena v bukvaru kabardino-čerkesskogo jezyka Kazi Atažukina iz 1865 g. V jegovom alfabetu ona zajmala deveto město, medžu д i е.[10]
Na vebsajtu omniglot.com nahodi se prědloženje kiriličnoj azbuky za ubyhsky jezyk od amerikanca, Adama Dina, v ktoroj ҩ označaje zvuk [ɔ].[11]
Kodovanje
| Kodovanje | Ҩ | ҩ | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER ABKHAZIAN HA | CYRILLIC SMALL LETTER ABKHAZIAN HA | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+04A8 | U+04A9 |
| deseterična sistema | 1192 | 1193 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ҩ |
ҩ |
| deseterična sistema | Ҩ |
ҩ | |
Iztočniky
- ↑ "O-hook". en.wikipedia.org. Data dostupa: 30 novembra 2025.
- ↑ Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ. str. 12.
- ↑ Чочуа, А.М. (1969). Иҩымҭакуа реизга, X-томкны / Собрание сочинений, в трех томах – Второй том. Сухуми. str. 162.
- ↑ Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 70.
- ↑ Pedersen, Thomas T. "Transliteration of Abkhaz" (PDF). transliteration.eki.ee. Data dostupa: 30 novembra 2025.
- ↑ Бартоломей, Иван Алексеевич (1865). Абхазскій букварь (PDF). Тифлисъ. str. 1.
- ↑ Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 13.
- ↑ Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
- ↑ Ҷоҷуа, А.М. (1957). Анбан. Ахҧатәи ирҽеины аҭыжьра / Азбука. Аҟуа [Suhumi]: Аҧҳәынҭшәҟуҭыжьырҭа. str. 105–106.
- ↑ Atažukin, Kazi (1865). "Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука" (PDF). Тифлис. str. 17.
- ↑ Ager, Simon. "Ubykh (ТВaҳəбзa/Twaxəbza)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 30 novembra 2025.
| Н ← | Varianty kiriličnoj bukvy О | → П |
|---|---|---|
|
О о
· О́ о́
· О̀ о̀
· О̆ о̆
· О̄ о
· О̌ о̌
· О̂ о̂
· Ӧ ӧ
· О̇ о̇
· О̃ о̃
· Ӧ́ ӧ́
· Ӧ̄ ӧ̄
· ’О ’о
· ‘О̇ ‘о̇
· О’ о’
· Оᵸ оᵸ
· О̨ о̨
· Ọ ọ
· Œ œ
· Ѹ ѹ
· Ꙋ ꙋ
· Ꙕ ꙕ
· Ю ю | ||