Jump to content

Wp/isv/Ҩ

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Ҩ

Ҩ, ҩ (abhazsko ha, takože: o s petljeju; ang.: Abkhazian ha, O-hook) jest kirilična bukva, upotrěbjena v abhazskom jezyku od 1862 do 1926 g., kogda abhazka kirilična azbuka byla zaměnjena latinskym alfabetom, a pozdněje, od 1954 g., ponovno. Forma tutoj bukvy pripominaje latinsku veliku bukvu Q ili rukopisnu kiriličnu ili latinsku bukvu ӕ. Suglasno anglijskoj Vikipediji ona proizhodi od arabskoj bukvy hā’ (هـ), ale ne jest podany nijedin izvor.[1]

Izgovor i transliteracija

V abhazskom ҩ označaje zvučny labiopalatalny aproksimant [ɥ]. Pjotr Uslar, avtor prvogo abhazskogo alfabeta, opisal go kako «zvuk posrědnji medžu e i le, ktoro jest prosto e izgovorjeno sbliženymi gubami, i francuzsky u, ktoro jest i izgovorjeno takože sbliženymi gubami. Čto bolje, k abhazskomu zvuku priměšivaje se legko glotalno pridyhanje. Francuzskymi bukvami, ačekoli i daleko netočno, tutoj zvuk možno jest izraziti kako hu, pri čem h jest legko pridyhana. Ҩ ne jest samoglaska, ačekoli za neizkušeny sluh može se tako izdavati.»[2] Andrej Čočua, citujuči Uslara, piše, že ҩ prědstavjaje «labializovany zvučny srědnjefaringalny spirant, bolje pripominajuči faringalizovano-umlautovany у».[3]

Poslě prěhoda k latinskomu alfabetu, bukva ҩ v 1926 g. byla zastupjena latinskoju bukvoju , a v 1928 g. bukvoju y.[4]

V sistemě ISO 9 za transliteraciju na latinicu ona zaměnjaje se na ò, v drugyh sistemah na ÿ, w ili .[5]

Město v abhazskom alfabetu

Matěj 8:21 na abhazskom jezyku (1912).

V Uslarovom alfabetu, a takože v pozdnějših variantah Ivana Bartolomeja (1865), Myhajla Zavadskogo (1887), Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani (1892) i Andreja Čočua (1909), bukva ҩ zajmala četvrto město v alfabetu, medžu bukvami б i г.[6] [7][8] Jednakože v bukvaru Čočua iz 1925 g. ona zajmala petdeset četvrto město (medžu i ѵ), a v alfabetu Prěvodničskogo komiteta (početok 20. stolětja) petdeset sedmo město (medžu ꚗ̆ i ѵ). V bukvaru Čočua iz 1957 g., uže po povratu k kirilici, ona zajmala trideset vtoro město medžu о i п.[9] V sučasnom abhazskom alfabetu, poslě različnyh reformah, ona zajmaje šestdeseto město, medžu ы i џ.

V drugyh jezykah

Bukva ҩ takože byla upotrěbjena v bukvaru kabardino-čerkesskogo jezyka Kazi Atažukina iz 1865 g. V jegovom alfabetu ona zajmala deveto město, medžu д i е.[10]

Na vebsajtu omniglot.com nahodi se prědloženje kiriličnoj azbuky za ubyhsky jezyk od amerikanca, Adama Dina, v ktoroj ҩ označaje zvuk [ɔ].[11]

Kodovanje

Kodovanje Ҩ ҩ
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER ABKHAZIAN HA CYRILLIC SMALL LETTER ABKHAZIAN HA
Unikodšestnadseterična sistema U+04A8 U+04A9
deseterična sistema 1192 1193
HTMLšestnadseterična sistema &#x4a8; &#x4a9;
deseterična sistema &#1192; &#1193;

Iztočniky

  1. "O-hook". en.wikipedia.org. Data dostupa: 30 novembra 2025.
  2. Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ. str. 12.
  3. Чочуа, А.М. (1969). Иҩымҭакуа реизга, X-томкны / Собрание сочинений, в трех томах – Второй том. Сухуми. str. 162.
  4. Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 70.
  5. Pedersen, Thomas T. "Transliteration of Abkhaz" (PDF). transliteration.eki.ee. Data dostupa: 30 novembra 2025.
  6. Бартоломей, Иван Алексеевич (1865). Абхазскій букварь (PDF). Тифлисъ. str. 1.
  7. Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 13.
  8. Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
  9. Ҷоҷуа, А.М. (1957). Анбан. Ахҧатәи ирҽеины аҭыжьра / Азбука. Аҟуа [Suhumi]: Аҧҳәынҭшәҟуҭыжьырҭа. str. 105–106.
  10. Atažukin, Kazi (1865). "Ԛабарде алѵфбе / Кабардинская азбука" (PDF). Тифлис. str. 17.
  11. Ager, Simon. "Ubykh (ТВaҳəбзa/Twaxəbza)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 30 novembra 2025.
Н Varianty kiriličnoj bukvy О П

О о · О́ о́ · О̀ о̀ · О̆ о̆ · О̄ о · О̌ о̌ · О̂ о̂ · Ӧ ӧ · О̇ о̇ · О̃ о̃ · Ӧ́ ӧ́ · Ӧ̄ ӧ̄ · ’О ’о · ‘О̇ ‘о̇ · О’ о’ · Оᵸ оᵸ · О̨ о̨ · Ọ ọ · Œ œ · Ѹ ѹ · Ꙋ ꙋ · Ꙕ ꙕ · Ю ю
Ө ө · Ө́ ө́ · Ө̆ ө̆ · Ө̄ ө̄ · Ӫ ӫ · Ҩ ҩ · Ɔ ɔ · Ꚛ ꚛ · Ꙩ ꙩ · Ꙫ ꙫ · Ꙭ ꙭ · · Ѻ ѻ · Ѡ ꙍ/ѡ · Ѿ ѿ · Ѽ ѽ