Wp/isv/Ь

Ь, ь (rus.: мягкий знак, ukr.: м’який знак, běl.: мяккі знак «mekky znak», bulg.: ер малък «maly jer», srb.: танко јер «tonky jer») jest bukva mnogyh slovjanskyh i neslovjanskyh kiriličnyh alfabetov, ktora v občem ne imaje vlastny zvuk, ale zaměsto togo označaje palatalizaciju (smekčenje) prědhodnoj suglasky. Ona strěčaje se glavno v vozhodnoslovjanskyh jezykah. V bulgarskom ona jest rědka i strěčaje se samo prěd bukvoju о, prěvažno v pozajetyh slovah kako шофьор «šofer». V srbkoj azbukě ona jest odsutna od poloviny 19. stolětja, a nyně javi se samo kako čest ligatur љ i њ. Ona nikogda ne byla čest makedonskoj azbuky, ktora jest osnovana na srbskoj. Takože medžuslovjanskom upotrěbjajut se dvě povyše srbske bukvy, ale zaměsto njih prědlagajut se dvuznaky ль i нь kako alternativy za ljudij, ktori imajut problemy s jihnym pisanjem. Ačekoli medžuslovjansky etimologičny pravopis oficialno ne imaje kiriličny odpovědnik, mekky znak poněkogda javi se s bukvami т, д, р, с, т.
V naučnyh latinizacijah sučasnyh jezykov kako ISO 9 mekky znak najčestěje zaměnjaje se na prim (ʹ) ili na apostrof (’). V popularnyh transkripcijah mekky znak često jest propuščeny. V někojih služebnyh latinizacijah, napr. v standardu DSTU 9112:2021 za ukrajinsky, on zaměnjaje se na latinsku bukvu j.[1]
V staroslovjanskoj azbukě bukva ь iměla nazvu ѥрь (jeŕ) i označala redukuvanu samoglasku [ĭ]. Proizhodženje nazvy jest neizvěstno, ale hipoteza, že ona veze se s sovpadenjem s formoju glagoličnoj bukvy r (Ⱃ), izdavaje se smyslnoju. Glagoličny ekvivalent bukvy ь jest Ⱐ. Ni kirilična, ni glagolična bukva ne imaje numerično značenje. V naučnyh latinizacijah starocrkovnoslovjanskogo jezyja i zapisah praslovjanskogo jezyka ona prědstavjaje se bukvoju ĭ ili samoju kiriličnoju bukvoju (napr. пѧть «5» piše se kako pętĭ ili pętь).
Kromě ligatur Љ i Њ, mekky znak takože strěčaje se v ligaturah s bukvami т (
), upotrěbjajemoj v hantyjskom jezyku, i д (
), v 1814 g. prědloženoj Vukom Karadžićem za srbsku azbuku.[2]
Kodovanje
[edit | edit source]| Kodovanje | Ь | ь | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL SOFT SIGN | CYRILLIC SMALL SOFT SIGN | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+042C | U+044C |
| deseterična sistema | 1068 | 1100 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ь |
ь |
| deseterična sistema | Ь |
ь | |
| alfabetična sistema | &#SOFTcy; |
&#softcy; | |
Iztočniky
[edit | edit source]- ↑ "ДСТУ 9112:2021 (ISO 9:1995, NEQ) Кирилично-латинична транслітерація і латинично-кирилична ретранслітерація українських текстів. Правила написання" (na ukrajinskom). str. 21–22. Data dostupa: 9 maja 2025.
- ↑ Стефановић, Вук (1814). "Писменица сербскога іезика по говору простога народа" (na srbskom). str. 8–9. Data dostupa: 2 septembra 2025.