Wp/isv/Ы

Ы, ы (jery, poněkogda neformalno bukva šestdeset jedin) jest bukva kiriličnoj azbuky. V russkom i bělorusskom jezykah ona označaje samoglasku [ɨ], v rusinskom samoglasku [ɤ]; v protivnosti k russkomu i bělorusskomu, v rusinskomu ona takože strěčaje se poslě mekkoj suglasky. Ona ne strěčaje se v ukrajinskom i v južnoslovjanskyh jezykah, ibo v tyh jezykah zvuk prědstavjany bukvoju ы sovpadl s zvukom prědstavjanym bukvoju и [i], ačekoli i v njih ona ješče byla v upotrěbě do 19. stolětja. Izgovor v neslovjanskyh jezykah različaje se: napr. [i] v mongolskom i mordovskom, [ə] v kazahskom, [ɤ] v tatarskom, [ɯ] v kyrgyzskom, i t.d.

V latinizacijah ona najčestěje prědstavjaje se bukvoju y, v turkijskyh jezykah bukvoju ı (bez točky).

Bukva Ы takože upotrěbjaje se v medžuslovjanskom. V medžuslovjanskoj kiriličnoj azbukě ona zajmaje poslědje (trideseto) město, poslě bukvy Ш. Jejin ekvivalent v latinici jest y.

Ona proizhodi od staroslovjanskoj bukvy ѥрꙑ (Ꙑ), ktora prvopočetno byla ligatura tvrdogo znaka Ъ s bukvoju І ili И. Forma Ы vprvo pojavila se v južnoslovjanskyh rukopisah vslěd utraty palatalizacije suglasok na koncu slov ili prěd samoglaskoju, čto dovedlo do směšanja bukv Ъ i Ь, a od konca 14. stolětja ona takože pojavila se v vozhodnoslovjanskyh rukopisah.

Na osnově bukvy Ы byli takože stvorjena varianty, napr. Ӹ v gorskomarijskom i Ы̄ v někojih jezykah govorjenyh v Siberiji.

Kodovanje

Kodovanje		Ы	ы
Nazva v Unikodu		CYRILLIC CAPITAL LETTER YERU	CYRILLIC SMALL LETTER YERU
Unikod	šestnadseterična sistema	U+042B	U+044B
	deseterična sistema	1067	1099
HTML	šestnadseterična sistema	Ы	ы
	deseterična sistema	Ы	ы
	alfabetična sistema	&#Ycy;	&#ycy;