Wp/isv/Щ

Щ, щ (šča) jest bukva kiriličnoj azbuky. V russkom jezyku ona označaje dolgy alveolopalatalny frikativ [ɕː], v ukrajinskom i rusinskom skupinu suglasok [ʃt͡ʃ], a v bulgarskom [ʃt]. Ona jest odsutna v bělorusskom, srbskom, črnogorskom, makedonskom i medžuslovjanskom. V neslovjanskyh jezykah ona strěčaje se skoro jedino v imenah i slovah pojazetyh iz russkogo, a obyčno izgovarjaje se kako [ʃ].

Latinizacija russkogo i ukrajinskogo щ zavisi od cěljnogo jezyka: šč medžu drugymi v češskom i hrvatskom, szcz v poljskom, shch v anglijskom, chtch v francuzskom, schtsch v němečskom, sjtsj v niderlandskom, xtx v katalanskom, scs v madjarskom, i t.d. Latinsky ekvivalent v standardu ISO 9 jest ŝ.

V staroslovjanskoj azbukě tuta bukva iměla nižnju črtku na srědině (). Ona, kako i jejin glagoličny ekvivalent (), iměla nazvu neizvěstnogo proizhodženja šča. Prvopočetno ona pravdopodobno byla ligatura bukv ш+т ili ш+ч. Kirilična bukva ne iměla čislno značenje, glagolična bukva iměla značenje «800».

Kodovanje

Kodovanje		Щ	щ
Nazva v Unikodu		CYRILLIC CAPITAL LETTER SHCHA	CYRILLIC SMALL LETTER SHCHA
Unikod	šestnadseterična sistema	U+0429	U+0449
	deseterična sistema	1065	1097
HTML	šestnadseterična sistema	Щ	щ
	deseterična sistema	Щ	щ
	alfabetična sistema	&#SHCHcy;	&#shchcy;