Wp/isv/Ш

Ш, ш (ša) jest bukva kiriličnoj azbuky, ktora označaje bezzvučny retrofleksny frikativ [ʂ] v russkom, bělorusskom i srbskom jezykah, a bezzvučny postalveolarny frikativ [ʃ] v večinstvu ostalyh slovjanskyh i neslovjanskyh jezykov. Latinizacija zavisi od cěljnogo jezyka: š medžu drugymi v češskom i hrvatskom, sz v poljskom, sh v anglijskom, ch v francuzskom, sch v němečskom, sj v niderlandskom, s v madjarskom, i t.d.
V medžuslovjanskoj kiriličnoj azbukě ona zajmaje prědposlědnje (dvadeset deveto) město, medžu Ч i Ы. Jejin ekvivalent v latinici jest Š, a jejin izgovor vsegda jest mekky.
V staroslovjanskoj azbukě tuta bukva takože iměla nazvu ша i izgledala identično s svojim glagoličnym ekvivalentom Ⱎ. Proizhodženje oboh bukv pravdopodobno veze se s feničskoju bukvoju šin (𐤔), hebrejskoju bukvoju šin (ש) ili koptskoju bukvoju šaj (Ϣ). Kirilična bukva ne iměla čislno značenje, glagolična bukva iměla značenje «2000».
Kirilična bukva Щ pravdopodobno izvodi se iz ligatury bukv ш i т. Kromě togo, osnovana na bukvě Ш jest medžu drugymi bukva šve (Ꚗ), ktora do 1926 g. byla upotrěbjena v abhazskom jezyku za označajenje glasky [ʃʷ].
Kodovanje
[edit | edit source]| Kodovanje | Ш | ш | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER SHA | CYRILLIC SMALL LETTER SHA | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+0428 | U+0448 |
| deseterična sistema | 1064 | 1096 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ш |
ш |
| deseterična sistema | Ш |
ш | |
| alfabetična sistema | &#SHcy; |
&#shcy; | |