Jump to content

Wp/isv/Ч

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Ч

Ч, ч (če) jest bukva kiriličnoj azbuky. Točny jejin izgovor zavisi od jezyka. V večinstsvu slovjanskyh jezykov ona označaje bezzvučny postalveolarny afrikat [t͡ʃ], ale v russkom bezzvučny alveolopalatalny afrikat [t͡ɕ], v bělorusskom i srbskom bezzvučny retrofleksny afrikat [ʈ͡ʂ]. Latinizacija zavisi od cěljnogo jezyka: č medžu drugymi v češskom i hrvatskom, cz v poljskom, ch v anglijskom, tch v francuzskom, tsch v němečskom, tsj v niderlandskom, tx v katalanskom, cs v madjarskom, i t.d.

V medžuslovjanskoj kiriličnoj azbukě ona zajmaje dvadeset osmo město, medžu Ц i Ш. Jejin ekvivalent v latinici jest Č, a jejin izgovor vsegda jest mekky.

V staroslovjanskoj azbukě tuta bukva strěčala se v dvoh formah: kromě sučasnogo takože byla forma s nožkoju na srědině . Ona iměla nazvu чрьрь «črvjak». Ačekoli ona prvopočetno ne iměla čislno značenje, od 13. stolětja prějela numerično značenje «90» od bukvy Ҁ. Jejny ekvivalent v glagolici iměl značenje «1000». Proizhodženje oboh bukv, a takože bukvy Ц, jest nejasno, ale pravdopodobno svezano s hebrejskoju bukvoju cade (צ, na koncu slova ץ).

Na osnově bukvy Ч byli stvorjene razne varianty za neslovjanske jezyky, medžu drugymi: Ӵ v udmurtskom za glasku [t͡ʃ], Ҷ v tadžikskom [d͡ʒ] i abhazskom [t͡ʃ’], Ӌ v hakasskom [d͡ʒ], Ч̡ v hantyjskom [t͡ʃ] i Ҹ v azerbajdžanskom [d͡ʒ].

Kodovanje

[edit | edit source]
Kodovanje Ч ч
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER CHE CYRILLIC SMALL LETTER CHE
Unikodšestnadseterična sistema U+0427 U+0447
deseterična sistema 1063 1095
HTMLšestnadseterična sistema &#x427; &#x447;
deseterična sistema &#1063; &#1095;
alfabetična sistema &#CHcy; &#chcy;