Wp/isv/Ч

Ч, ч (če) jest bukva kiriličnoj azbuky. Točny jejin izgovor zavisi od jezyka. V večinstsvu slovjanskyh jezykov ona označaje bezzvučny postalveolarny afrikat [t͡ʃ], ale v russkom bezzvučny alveolopalatalny afrikat [t͡ɕ], v bělorusskom i srbskom bezzvučny retrofleksny afrikat [ʈ͡ʂ]. Latinizacija zavisi od cěljnogo jezyka: č medžu drugymi v češskom i hrvatskom, cz v poljskom, ch v anglijskom, tch v francuzskom, tsch v němečskom, tsj v niderlandskom, tx v katalanskom, cs v madjarskom, i t.d.
V medžuslovjanskoj kiriličnoj azbukě ona zajmaje dvadeset osmo město, medžu Ц i Ш. Jejin ekvivalent v latinici jest Č, a jejin izgovor vsegda jest mekky.
V staroslovjanskoj azbukě tuta bukva strěčala se v dvoh formah: kromě sučasnogo
takože byla forma s nožkoju na srědině
. Ona iměla nazvu чрьрь «črvjak». Ačekoli ona prvopočetno ne iměla čislno značenje, od 13. stolětja prějela numerično značenje «90» od bukvy Ҁ. Jejny ekvivalent v glagolici Ⱍ iměl značenje «1000». Proizhodženje oboh bukv, a takože bukvy Ц, jest nejasno, ale pravdopodobno svezano s hebrejskoju bukvoju cade (צ, na koncu slova ץ).
Na osnově bukvy Ч byli stvorjene razne varianty za neslovjanske jezyky, medžu drugymi: Ӵ v udmurtskom za glasku [t͡ʃ], Ҷ v tadžikskom [d͡ʒ] i abhazskom [t͡ʃ’], Ӌ v hakasskom [d͡ʒ], Ч̡ v hantyjskom [t͡ʃ] i Ҹ v azerbajdžanskom [d͡ʒ].
Kodovanje
[edit | edit source]| Kodovanje | Ч | ч | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER CHE | CYRILLIC SMALL LETTER CHE | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+0427 | U+0447 |
| deseterična sistema | 1063 | 1095 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ч |
ч |
| deseterična sistema | Ч |
ч | |
| alfabetična sistema | &#CHcy; |
&#chcy; | |