Wp/isv/Ц̓
| Ц̓ц̓ |
Ц̓, ц̓ (ce s komoju) jest bukva razširjenoj kirilice, sostavjena iz bukvy ц i komy (zarezky). Ona byla upotrěbjena v drugoj polovině 19. stolětja i na početku 20. stolětja v alfabetah někojih jezykah Kavkaza.
Osetinsky alfabet Vsevoloda Millera
Rosijsky etnograf Vsevolod Fjodorovič Miller byl prvy, ktory koristal komu kako diakritičny znak v modernoj kirilici. Ideja byla osnovana na grečskom znaku psili (lat.: spiritus lenis), ktora davno byla takože upotrěbjena v starokiriličnoj azbukě. V pravopisu osetinskogo jezyka, koristanom jim v jegovyh «Osetinskyh etjudah» (1881–1887), nahodili se bukvy к̓, п̓, т̓, ц̓ i ч̓, ktore služili za označenje ejektivnyh suglasok.[1] Ačekoli jegov alfabet byl osnovany na alfabetu Andersa Sjögrena 1844 g., on izměnil izgled někojih bukv.[2] Bukva ц̓, prědstavjajuči ejektivnu alveolarnu afrikatu [t͡sʼ], zastupila Sjögrenovu bukvu ҵ (v sučasnoj osetinskoj ortografiji цъ).[3] Prikladno slovo: ц̓ѵф «grez» (sučasno: цъыф).[4]
Abhazsky i druge alfabety Myhajla Zavadskogo

Po prikladu Millera, ukrajinsky pedagog Myhajlo Romualdovyč Zavadskyj publikoval v 1887 g. pečatnu versiju monografije Pjotra Uslara o abhazskom jezyku, v ktoroj zaměnil čest rukopisnyh bukv v abhazskom alfabetu Uslara bukvami s komoju (г̓, к̓, п̓, т̓, ц̓, ч̓).[5] Bukva ц̓ zastupila Uslarovu bukvu
(cil), ktora byla pozajeta od gruzinskoj bukvy წ (c’ili). Kako v osetinskom ona označala ejektivnu alveolarnu afrikatu [t͡sʼ]; Uslar piše, že «po russkom može byti izraženy črěz тц, no dalko netočno. Pri izgovoru zuby sbližajut se, končik jezyka opiraje se na dolnoj desně, a dyh teče do gornoj desny.»[6] Priklad: ац̓х «noč» (v sučasnoj abhazskoj ortografiji: аҵх).
Zavadskyj takože koristal ц̓ zaměsto bukvy
v svojih slědujučih tipografičnyh izdanjah Uslarovyh monografij o čečenskom (1888)[7], avarskom (1889)[8] i lakskom (1890)[9] jezykah.
Kabardinsky alfabet Lopatinskogo i Tambijeva
V 1890 g. rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinskij publikoval slovnik kabardino-čerkesskogo jezyka. V upotrěbjenoj jim ortografiji nahodili se 56 znakov, vključajuči až sedm bukv s komoju: (к̓, п̓, т̓, ц̓, ф̓, ҫ̓,
).[10] Tako samo, kako v povyših alfabetah, tute bukvy označajut ejektivne suglasky, v sučasnoj kabardino-čerkasskom pravopisu označane paločkoju (Ӏ). Takto ц̓ označaje zvuk [t͡sʼ] i odpovědaje sučasnomu dvuznaku цӀ,[11] napriklad: к̓оц̓ «vnutrnost» (v sučasnom pravopisu: кIоцI. Mimohodom, nijedin iz tutyh alfabetov ne našel široko priměnjenje.[12]
Sěverovozhodnokavkazske alfabety Dirra
Na početku 20. stolětja němečsko-rosijsky lingvist i etnograf Adolf Dirr stvoril alfabety za red menših sěverovozhodnokavkazskyh jezykov. One byli osnovane na alfabetah Sjögrena, Millera i Zavadskogo i koristane Dirrom v naučnyh monografijah o tyh jezykah, ačekoli nikogda ne byli v upotrěbje u samogo naseljenja. Bukva ц̓ javi se v alfabetah stvorjenyh za udinsky (1904)[13], tabasaransky (1905)[14], andijsky (1906)[15], agulsky (1907)[16], arčinsky (1908)[17], rutulsky (1912)[18] i cahursky (1913)[19] jezyk, a takože v kratših opisah někojih bezpisemnyh jezykov Kavkaza.[20]
Ob izgovoru Dirr piše toliko v knigě o udinskom, že «ч̓ i ц̓ sut ч i ц s tvrdoj rekursijeju pri t», sravnjajuči je do gruzinskyh bukv ჭ i წ.[13] Priklad jest slovo ц̓і «ime» (v sučasnoj udinskoj ortografiji: цӀи). V opisah ostalyh jezykov Dirr piše toliko, že izgovor jest kako v udinskom.

Ingušsky alfabet Gorepjokina
Nakonec, bukva ц̓ nahodi se v alfabetu, ktory takože na početku 20. stolětja stvoril ingušsky lingvist Foma Ivanovič Gorepjokin za ingušsky jezyk.[21]
Kodovanje
Bukva Ц̓ ц̓ ne jest dostupna v Unikodu kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka:
| Kodovanje | Ц | ц | ◌̓ | |
|---|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER TSE | CYRILLIC SMALL LETTER TSE | COMBINING COMMA ABOVE | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+0426 | U+0446 | U+0313 |
| deseterična sistema | 1062 | 1094 | 787 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Ц |
ц |
̓ |
| deseterična sistema | Ц |
ц |
̓ | |
Iztočniky
- ↑ Миллер, Всеволод (1882). Осетинскіе этюды. Часть вторая. Изслѣдованія (PDF) (na russkom). Москва. str. 18–19.
- ↑ Miller, str. 3.
- ↑ "История письменности. Осетинский алфавит". Дзурут иронау (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.
- ↑ Miller, str. 23.
- ↑ Усларъ, П.К. (1887). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF) (na russkom). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ. str. VIII–IX.
- ↑ Uslar (1887), str. 11.
- ↑ Усларъ, П.К. (1888). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. II. Чеченскій языкъ. Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
- ↑ Усларъ, П.К. (1889). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. III. Аварскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
- ↑ Усларъ, П.К. (1890). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. IV. Лакскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
- ↑ Лопатинский, Л.Г. (1890). Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою (na russkom). Тифлис: Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа. str. 10.
- ↑ Ager, Simon. "Kabardian (Къэбэрдейбзэ)". Omniglot.com. Data dostupa: 28 februara 2026.
- ↑ Шакова, М.К. (17 novembra 2011). "Об азбуках кабардинских". intercircass.org (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.
- 1 2 Дирръ, А.М. (1904). "Грамматика удинскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 33 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1-2.
- ↑ Дирръ, А.М. (1905). "Грамматическій очеркъ табассаранскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 35 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
- ↑ Дирръ, А.М. (1906). "Краткій грамматическій очеркъ андійского языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 36 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1.
- ↑ Дирръ, А.М. (1907). "Агульскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ агульскихъ слов съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 37 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
- ↑ Дирръ, А.М. (1908). "Арчинскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ арчинскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 39 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
- ↑ Дирръ, А.М. (1912). "Рутульскій языкъ". Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 42 (na russkom). Тифлисъ.
- ↑ Дирръ, А.М. (1913). "Цахурскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ цахурскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 43 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
- ↑ Дирръ, А.М. (1909). "Матеріалы для изученія языковъ и нарѣчій андо-дидойской группы" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 40 (na russkom). Тифлисъ.
- ↑ Хадзиева, Мадина (5 julija 2024). "Просветитель ингушей: как на Кавказе ищут потерянные рукописи Фомы Горепёкина". Это Кавказ (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.
Vněšnje linky
- "U+0426 Cyrillic Capital Letter Tse". codepoints.net (na anglijskom).
- "U+0446 Cyrillic Small Letter Tse". codepoints.net (na anglijskom).
- "U+0313 Combining Comma Above". codepoints.net (na anglijskom).
| Х ← | Varianty kiriličnoj bukvy Ц | → Ч |
|---|---|---|
|
Ц ц
· Ц́ ц́
· Ц̌ ц̌
· Ц̄ ц̄
· Ц̓ ц̓
· Ц̍ ц̍
· Ц̊ ц̊
· Ц҄ ц҄
· Ц҄̊ ц҄̊
· Ц’ ц’
· Ц̱ ц̱
· | ||