Jump to content

Wp/isv/Ц̓

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Ц̓
Ц̓ц̓

Ц̓, ц̓ (ce s komoju) jest bukva razširjenoj kirilice, sostavjena iz bukvy ц i komy (zarezky). Ona byla upotrěbjena v drugoj polovině 19. stolětja i na početku 20. stolětja v alfabetah někojih jezykah Kavkaza.

Osetinsky alfabet Vsevoloda Millera

Rosijsky etnograf Vsevolod Fjodorovič Miller byl prvy, ktory koristal komu kako diakritičny znak v modernoj kirilici. Ideja byla osnovana na grečskom znaku psili (lat.: spiritus lenis), ktora davno byla takože upotrěbjena v starokiriličnoj azbukě. V pravopisu osetinskogo jezyka, koristanom jim v jegovyh «Osetinskyh etjudah» (1881–1887), nahodili se bukvy к̓, п̓, т̓, ц̓ i ч̓, ktore služili za označen‍je ejektivnyh suglasok.[1] Ačekoli jegov alfabet byl osnovany na alfabetu Andersa Sjögrena 1844 g., on izměnil izgled někojih bukv.[2] Bukva ц̓, prědstavjajuči ejektivnu alveolarnu afrikatu [t͡sʼ], zastupila Sjögrenovu bukvu ҵ (v sučasnoj osetinskoj ortografiji цъ).[3] Prikladno slovo: ц̓ѵф «grez» (sučasno: цъыф).[4]

Abhazsky i druge alfabety Myhajla Zavadskogo

Avarsky alfabet Uslara v izdan‍ju M. Zavadskogo

Po prikladu Millera, ukrajinsky pedagog Myhajlo Romualdovyč Zavadskyj publikoval v 1887 g. pečatnu versiju monografije Pjotra Uslara o abhazskom jezyku, v ktoroj zaměnil čest rukopisnyh bukv v abhazskom alfabetu Uslara bukvami s komoju (г̓, к̓, п̓, т̓, ц̓, ч̓).[5] Bukva ц̓ zastupila Uslarovu bukvu (cil), ktora byla pozajeta od gruzinskoj bukvy (c’ili). Kako v osetinskom ona označala ejektivnu alveolarnu afrikatu [t͡sʼ]; Uslar piše, že «po russkom može byti izraženy črěz тц, no dalko netočno. Pri izgovoru zuby sbližajut se, končik jezyka opiraje se na dolnoj desně, a dyh teče do gornoj desny.»[6] Priklad: ац̓х «noč» (v sučasnoj abhazskoj ortografiji: аҵх).

Zavadskyj takože koristal ц̓ zaměsto bukvy v svojih slědujučih tipografičnyh izdan‍jah Uslarovyh monografij o čečenskom (1888)[7], avarskom (1889)[8] i lakskom (1890)[9] jezykah.

Kabardinsky alfabet Lopatinskogo i Tambijeva

V 1890 g. rosijsky lingvist i etnograf Lev Grigorjevič Lopatinskij publikoval slovnik kabardino-čerkesskogo jezyka. V upotrěbjenoj jim ortografiji nahodili se 56 znakov, vključajuči až sedm bukv s komoju: (к̓, п̓, т̓, ц̓, ф̓, ҫ̓, ).[10] Tako samo, kako v povyših alfabetah, tute bukvy označajut ejektivne suglasky, v sučasnoj kabardino-čerkasskom pravopisu označane paločkoju (Ӏ). Takto ц̓ označaje zvuk [t͡sʼ] i odpovědaje sučasnomu dvuznaku цӀ,[11] napriklad: к̓оц̓ «vnutrnost» (v sučasnom pravopisu: кIоцI. Mimohodom, nijedin iz tutyh alfabetov ne našel široko priměnjen‍je.[12]

Sěverovozhodnokavkazske alfabety Dirra

Na početku 20. stolětja němečsko-rosijsky lingvist i etnograf Adolf Dirr stvoril alfabety za red menših sěverovozhodnokavkazskyh jezykov. One byli osnovane na alfabetah Sjögrena, Millera i Zavadskogo i koristane Dirrom v naučnyh monografijah o tyh jezykah, ačekoli nikogda ne byli v upotrěbje u samogo naseljen‍ja. Bukva ц̓ javi se v alfabetah stvorjenyh za udinsky (1904)[13], tabasaransky (1905)[14], andijsky (1906)[15], agulsky (1907)[16], arčinsky (1908)[17], rutulsky (1912)[18] i cahursky (1913)[19] jezyk, a takože v kratših opisah někojih bezpisemnyh jezykov Kavkaza.[20]

Ob izgovoru Dirr piše toliko v knigě o udinskom, že «ч̓ i ц̓ sut ч i ц s tvrdoj rekursijeju pri t», sravnjajuči je do gruzinskyh bukv i .[13] Priklad jest slovo ц̓і «ime» (v sučasnoj udinskoj ortografiji: цӀи). V opisah ostalyh jezykov Dirr piše toliko, že izgovor jest kako v udinskom.

Arčinsky alfabet A.M. Dirra (1908)

Ingušsky alfabet Gorepjokina

Nakonec, bukva ц̓ nahodi se v alfabetu, ktory takože na početku 20. stolětja stvoril ingušsky lingvist Foma Ivanovič Gorepjokin za ingušsky jezyk.[21]

Kodovan‍je

Bukva Ц̓ ц̓ ne jest dostupna v Unikodu kako samostojny znak, ale može byti pisana s pomočju kombinujučego diakritičnogo znaka:

Kodovan‍je Ц ц ◌̓
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER TSE CYRILLIC SMALL LETTER TSE COMBINING COMMA ABOVE
Unikodšestnadseterična sistema U+0426 U+0446 U+0313
deseterična sistema 1062 1094 787
HTMLšestnadseterična sistema &#x426; &#x446; &#x313;
deseterična sistema &#1062; &#1094; &#787;

Iztočniky

  1. Миллер, Всеволод (1882). Осетинскіе этюды. Часть вторая. Изслѣдованія (PDF) (na russkom). Москва. str. 18–19.
  2. Miller, str. 3.
  3. "История письменности. Осетинский алфавит". Дзурут иронау (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.
  4. Miller, str. 23.
  5. Усларъ, П.К. (1887). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF) (na russkom). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ. str. VIII–IX.
  6. Uslar (1887), str. 11.
  7. Усларъ, П.К. (1888). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. II. Чеченскій языкъ. Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  8. Усларъ, П.К. (1889). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. III. Аварскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  9. Усларъ, П.К. (1890). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. IV. Лакскій языкъ (PDF). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ.
  10. Лопатинский, Л.Г. (1890). Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою (na russkom). Тифлис: Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа. str. 10.
  11. Ager, Simon. "Kabardian (Къэбэрдейбзэ)". Omniglot.com. Data dostupa: 28 februara 2026.
  12. Шакова, М.К. (17 novembra 2011). "Об азбуках кабардинских". intercircass.org (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.
  13. 1 2 Дирръ, А.М. (1904). "Грамматика удинскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 33 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1-2.
  14. Дирръ, А.М. (1905). "Грамматическій очеркъ табассаранскаго языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 35 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  15. Дирръ, А.М. (1906). "Краткій грамматическій очеркъ андійского языка" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 36 (na russkom). Тифлисъ: IV: 1.
  16. Дирръ, А.М. (1907). "Агульскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ агульскихъ слов съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 37 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  17. Дирръ, А.М. (1908). "Арчинскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ арчинскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 39 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  18. Дирръ, А.М. (1912). "Рутульскій языкъ". Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 42 (na russkom). Тифлисъ.
  19. Дирръ, А.М. (1913). "Цахурскій языкъ. Грамматическій очеркъ, тексты, сборникъ цахурскихъ словъ съ русскимъ къ нему указателемъ" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 43 (na russkom). Тифлисъ: III: 1.
  20. Дирръ, А.М. (1909). "Матеріалы для изученія языковъ и нарѣчій андо-дидойской группы" (PDF). Сборникъ матеріалов для описанія мѣстностей и племенъ Кавказа. Выпускъ 40 (na russkom). Тифлисъ.
  21. Хадзиева, Мадина (5 julija 2024). "Просветитель ингушей: как на Кавказе ищут потерянные рукописи Фомы Горепёкина". Это Кавказ (na russkom). Data dostupa: 28 februara 2026.

Vněšnje linky

Х Varianty kiriličnoj bukvy Ц Ч

Ц ц · Ц́ ц́ · Ц̌ ц̌ · Ц̄ ц̄ · Ц̓ ц̓ · Ц̍ ц̍ · Ц̊ ц̊ · Ц҄ ц҄ · Ц҄̊ ц҄̊ · Ц’ ц’ · Ц̱ ц̱ · · Ꙡ ꙡ · Ꚏ ꚏ · Ꚏ̆ ꚏ̆ · Ꚏ̇ ꚏ̇ · Ꚏ̊ ꚏ̊ · Ҵ ҵ · ·