Wp/isv/Х (kirilica)

Х, х (ha) jest bukva kiriličnoj azbuky, v osnovnom označajuča bezzvučny velarny frikativ [x]. V medžuslovjanskoj kiriličnoj azbukě ona zajmaje dvadeset šesto město, medžu ф i ц, a jejin ekvivalent v latinici jest h. Takože po standardu ISO 9 ona transliteruje se na h. V popularnyh transkripcijah iz vozhodnoslovjanskyh jezykov često koristaje se kh, ch ili daže x, zavisno od cěljnogo jezyka.
V staroslovjanskoj azbukě tuta bukva iměla nazvu хѣръ, ale proizhodženje togo slova ne jest jasno: iz pričiny formy bukvy, ono često odnosila se k pojetjam svezanym s križami. Forma bukvy byla pozajeta od grečskoj bukvy hi (Χ, χ), ktora v davnogrečskom byla izgovorjena kako [kʰ]. Nemaje izraznoj svezi s glagoličnymi ekvalentami (ni s obyčnym Ⱈ, ni s «pavukoobraznym» Ⱒ). Obě bukvy – kir. х i glag. Ⱈ – pod titlom imajut čislno značenje «600».
V russkom, bělorusskom i ukrajinskom bukva х izgovorjaje se kako tvrdo [x] ili, prěd palatalizujučeju samoglaskoju, kako mekko [xʲ]. V drugyh slovjanskyh jezykah mekky izgovor strěčaje se rědžeje. V srbskom izgovor bolje sklanjaje se do [h], osoblivo na početku slova ili prěd drugoju suglasku (napr. хмељ, хришћанство, патријарх). V neslovjanskyh jezykah, kromě [x], strěčaje se takože uvularny izgovor [χ], napriklad v kazahskom, kyrgyzskom, tadžikskom, abkhazskom i osetinskom.
Bukva Х takože imaje varianty v neslovjanskyh jezykah, napriklad Ҳ ([ħ] v abhazskom, [χ] v itelmenskom, [h] v karakalpakskom, tadžikskom i uzbekskom.
Kodovanje
[edit | edit source]| Kodovanje | Х | х | |
|---|---|---|---|
| Nazva v Unikodu | CYRILLIC CAPITAL LETTER KHA | CYRILLIC SMALL LETTER KHA | |
| Unikod | šestnadseterična sistema | U+0425 | U+0445 |
| deseterična sistema | 1061 | 1093 | |
| HTML | šestnadseterična sistema | Х |
х |
| deseterična sistema | Х |
х | |
| alfabetična sistema | &#KHcy; |
&#khcy; | |