Wp/fon/Ɖantɔkpa xi
Ɖantɔkpa (abǐ Tɔkpa) wɛ nyí axi ɖaxo bi é ɖo benɛnto ɔ mɛ é, bo ka lɛ nyí axi húnhun ɖaxo é ɖo hwéyixɔ aflika gbéjí tɔn é.
Kútɔnú wɛ ɖantɔkpa xi ɔ ɖé, ɖo nɔ́xwé kútɔnú tɔn ɔ to.
Xwé 1963 tɔn mɛ wɛ é do axi ɖantɔkpa tɔn ɔ do ɖé.
Tán ɖantɔkpa xi tɔn[edit | edit source]
Ɖan kpodo tɔkpa kpo wɛ é xo ɖo kpɔ, bo do su nyí axi nɛ ɔ ɖɔ Ɖantɔkpa. Ɖan ɔ, máwú ɖɔkun tɔn wɛ. Mɛxo lɛ nɔn ɖɔ ɖɔ́ Ɖan ɔ wɛ nɔ jɛ ahwán axi ɔ jí.
Xwé 1963 tɔn mɛ wɛ é do axi ɖantɔkpa tɔn ɔ do ɖé
Nú é ɖantɔkpa xi nyí é[edit | edit source]
Ajɔwatɔ gégé nɔ gosín Awonlínto, Nijɛto, Bukinafaso sin to, Togoto kpodo kamerunuto kpo mɛ, bo nɔ wa sá nu ɖo ɖantɔkpa xi mɛ. Ɖo xwé 2012, tɔn mɛ ɔ gbɛtɔ líví ɖokpo mɔn wɛ nɔn wá hwlé axi ɖo ɖantokpa xi ɔ mɛ.
Nú ě nɔn sa ɖo ɖantɔkpa xi mɛ é[edit | edit source]
Nú tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ nɔ sa ɖo ɖantɔkpa xi mɛ bɔ yé bǐ ɖo sɔ yétɔn lɛ e. É ná lín: avɔ, nǔɖuɖu, ganví, wusánú lɛ, kpodo ahán tɛnmɛ tɛnmɛ kpo.
Sunnú kpodo nyɔnú kpo bǐ wɛ nɔn sá nú ɖo ɖantɔkpa xi ɔ mɛ loɔ nyɔnú lɛ sǔ hu sunnú lɛ.