Wp/brh/Bráhuí Likvaŕ

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Bráhuí Likvaŕ
Jump to navigation Jump to search

Bráhuí Likvaŕ

Niviştok: Liákat Saní

Brahui nivişt ná bábat dá pakk pánińgpak ki arátam án Bráhuí nivişt ná biná masune? Aeno sáŕí á vaxt aŧí Bráhuí nivişt ná ará droşum áteŧí ki nivişt o xuán marek tadoká vaxt aŧí dá asiŧ án geştir droşum áteŧí nivişta marisá bassune. Dá ridaŧ Bráhuí bolí á paŧŧ o pol karoká cáindár átá guşát jitá jitá e.

Ðr Abdul Ráhmán ná xiyál aŧí “Bráhuí vaxt zamána seŧí HÍRO ĢULEFÍ ánbár nivişta kannińgáne”. Andun Ðr Abdul Ráhmán asi pen hand ase á tená kitáb Brahuí zubán o adab kí muxtasir táríx, ŧí dun nivişta kek, “Bráhuí zubán irá hazár sál must kuroştí likvaŕ aŧí nivişta massune o Islám án guð Bráhuí zubán Arabí likvaŕ e tenáí kare”.

Kuroştí likvaŕ ná ridaŧ dá ít moní barek ki 40-78 Ísáí sál aná niyám aŧí asi riyásat asená Kajolá Kadfízas piní o bádşá as gidrengáne. Andá zamána ŧí Bráhuí kuroştí likvaŕ ŧí nivişta massune. Andá daor aná şáhí ŧakká asená asi mon á Kajolá Kadfízas ná foŧú o elo mon á mehş várá nivişta e. Foŧú ná dápár epár dá vaŕ nivişta e:

Mahá rájá, rájá dá rájá sá, duvá potará sá, kajolá kadfizá sá.

Dáŕe dá soj vadí marek ki maga jáí buŕzko laozák Brahuí bolí ná o? Dá soj átá pakk o sahí varandí kin bolí cáindár áte tadoká tevaí daor aná bolí tá paŧŧ o pol e karoí tammik.

Seńzdamíko sadí o okán pad nivişta maroká kitábák (Xidmat-e-Dín 1292, Majhúl-ul-Isam 1393, Amlíyát-e-Guhar bár Bráhuí 1464), Nozdamíko sadí aráŧí Bráhuí nivişt irá droşum aŧí xanińgik. Maktaba Durxání arabí likvaŕ e dod tis to andá daor aŧí elo páraģán kiblaí mulk áteán baroká angrezák roman likvaŕ aŧí Bráhuí nivişt o xuán karer. O andá vaxt aŧí giŕás bandaģák arabí o romam likvaŕ imlá ná ridaŧ şefko Bráhuí báşá tekin jága as sindí to jága as paşto ná vaŕoðaol á raddobadal kera.

Ŧ Ð Ŕ Ļ

Kaepŧan Nikalsan o Allá Başx Zahrí buŕzko cár Bráhuí ná sarjamá báşá te Sindí imlá ŧí nivişta kannińg kin dáftá zíá cár cár tik xalkuno.

Malik Dád Kalátí , Mullá Nabo Ján o giŕás pen Maktabae Durxání ná álimák Bráhuí ná buŕzko cár sarjamá báşá te Paşto imlá ŧí nivişta kannińg kin dáftá keraģ án xan as kaşşáno.


Dá asi jitá o soj ase ki Bráhui ará ará ki likvaŕ áteŧí nivişta marisá bassune ode ará ará lisání vaelák palveŕ kareno? Dun ki arabí likvaŕ aráŧí eráb (zer, zabar, peş) átá xalling allamí e. Elo dá ki arabí ná amo no báşá tá nivişta kanning yá illing am candí lisáni vael áte vadí kek. Dákán bedis fársí likvaŕ am lisáni aŕojanjál áteán hork aff. Antae ki fársí likvaŕ aŧí Bráhuí ná har laoz musi droşum aŧ xuáning marek. Aga fársí likvaŕ aŧí mím o şín avár likkingir to dá musi vaŕaŧ xuáning marera:

Maş Miş Muş

Dá vaŕ ná sadd átá kac aŧ fársí likvaŕ aŧí imlá ná vael ák arer aráftá savab án Bráhuí nivişt o xuán ŧí candí aŕáng ák barera.

Bráhuí likvaŕ e anduná lişání o imlá ná aŕáng áteán pah kanning kin allamí e ki bráhuí kin Roman likvaŕ e tená í kanninge.Bráhuí Roman Likvaŕ (BRL) ná kaddokáŧ, haesíyat, gurj ante? BRL án axxas imlá ná vaelák esar marera? Dá soj átá varandí te pen vaxt as etina.

Noambar 29, 2008 aŧí Balochistan university, Brahui Department ná arfoká gám teán asiŧ as dá am are ki aeno táríx aŧí avlíko vár ixbár aseŧí Brahuí bolí roman likvaŕ aŧí nivişta manninge. Bráhuí Roman Likvaŕ (BRL) ŧí Bráhuí báşá tá ridoband, ki aráde Bráhuí Language Board bolí cáindárí ná gurj áte moná tixisá guððíko droşum tiss, dá vaŕo:

Bhallá báşá gal

B Á P Í S Y Ş V X E Z Ź Ģ F Ú M N L G C T Ŧ R Ŕ D O Ð H J K A I U Ń Ļ

Cunká báşá gal b á p í s y ş v x e z ź ģ f ú m n l g c t ŧ r ŕ d o ð h j k a i u ń ļ

Dá vaxt á Bráhuí Roman Likvaŕ (BRL) ŧí kul síopanc (35) báşá tekin nişán yá arf joŕ kanningáne, aráfteŧí bístohaşt (28) sarjamo o hast (8) allamo báşá arer, aráftá ridoband dá vaŕe.

Sarjamá báşák:

b p s y ş v x z ź ģ f m n l g c t ŧ r ŕ d ð h j k ń ļ

Allamá báşák:

á í e ú o a i u

Murģuná Allamá báşák:

á (ásmán, álum, ádenk)

í(ílum, íļ, goríc).

e (elo,beģam,memán)

ú(úlun, zú, dárú),

o(or, moko)

Guanðá Allamá báşák:

a i u


Bráhuí Roman Likvaŕ (BRL) ná rid tiroká báşá te páning yá xuáning kin dáftá pink murģuná allamá tavár átá kumak aŧ páningira. Bedis guððíko panc báşá teán elo kul aná tá guð sar aŧí murģuná allamá báşá tá tavárk barera.

Avála

1.Dr. Abdul Rahmán Bráhuí, “Bráhuí Zabán o adab kí muxtasir táríx” Agast 1982, panna, 55-59, markazí urdú borð, Láhor.

2. Gul Xán Nasír, “Koc o Baloc”, 1998, zamurrud Pablíkeşanz, Koŧá.

3. Liákat Saní, "Bráhuí zabán-Rudom o Áxubat" şeńk matane.

Dá sarál e xuánińg kin şefko kitáb átián am kumak allińg mannińg kek:

1. Allá Başx, “Hand book of the Birouhi Laanguage” 1877(avlíko şeńk), 1983(iraŧŧamíko şeńk, Bráhuí akeðimí Koŧá).

2. Dr.Razzák Sábir, “Bráhuí Likvaŕ”, Bráhuí Adabí Súsáiŧí, Koŧá.

3. Dr.Abdul Rahmán Bráhuí, “Bráhuí aor urdú ká takábulí jáiza (ph.d)”,2006, Bráhuí akeðimí Koŧá.


4. Ģulám Haedar Asrat, “Bráhuí Káida (urdú-bráhuí)”, 1987, Bráhuí akeðimí Koŧá.


5. Pír Mámad Píral Zuberáńŕí Lhaŕí, “Bráhuí, urdú ásán grámar”, 1971, Bráhuí akeðimí Şávakşá Roð Koŧá.


6. Mámad Atá Ullá Xán, “Urdú zúd Navísí ká irtiká”, 1996, Muktidara Kaomí zabán, Islám ábád.