Wp/acf/La-Gwinad
(Sa fèyè/fèyèt sé an Kéyòl-La-Gwinad épi Kwéyòl-La-Trinidad)
La Gwinad sé yonn lilèt-peys adan La-Karaïb. Sa atjvé andépandans andidan L'anglé abò 1974 (Dizsnèf-sèptant-kat). Kapital-Li sé Sent Georges. La Gwinad sé Cent lyé/mille nò di Twinidad/Trinidad. La Gwinad sé twa lilèt, La Gwinad lilèt, Carriacou lilèt, épi Petite martinique lilèt épi sèt petit lilèt. La Gwinad sé lakay pou c. 114,621 (2024 èstimé [estimate])
Capital = Sen Jòj
Langaj = Anglé épi Kéyòl
Wilizyon
- 96.6% Kitjenn
- 48.8% Pwotestan
- 39.2% Katolik/Catholic
- 8.6% lòt
- 1.3% Kouli Wilizyon
- 1.0% Non-Wilizyon
- 0.7% Rastafari
- 0.4% Shango épi lòt
Moun nom = Grenadian/Gwinadyan/Gwinadian
Lawa di La-Gwinad = Charles III
Pomyé minis di La-Gwinad = Dickon Mitchell
Area_km2 = 344 km2 (133 sq mi)
Area_rank = 185th
Moun estimé = 114,621
GDP_PPP = $2.3 billion
Senp Listwa
[edit | edit source]
Douvan li sété dekouvè, La Gwinad sété viv pa was-Karaïb (Arawaks/Karibs). Adan 1649 (Sèz-kawant-nèf), La Gwinad sété menm pa Fwans/Fwance. Cent lanne tadé La Gwinad ba L'Anglé.
An 1974 (dizsnèf-sèptant-kat) La Gwinad twouvé kò yonn peys andépandans, kondwi pa pomyé-minis 'Eric Gairy'. An 1983 (dizsnèf-oktant-twa) La Gwinad sété ataké pa améwik pou doubout Konminism. Maurice Bishop fé La-Gwinad Konminist an yonn-chanjman gouvènman san eleksyon (a coup) an 1979 (People's Revolutionary Government - Wikipedia)
An 2004 (dé-mil épi kat) yonn-siklonn kiye 'Ivan' détwi lilèt-a.
La Gwinad sé kiye 'Zepis lilèt-a' paske La Gwinad ekspòts Mouskad.
Fedon Wévòt
[edit | edit source]An dé-mas-1795 (dé-mas dizsèt nwanant-senk) yonn-èslav Wévòt koumansé an La-Gwinad, kondwi yonn-moulat kiye Julien Fédon (Fédon soti Martinique). Yé ataké Gouyave épi Grenville. Fwans édé èslav-a, afòs ka ba anpil fizi. Apwé Fédon épi gwoup sòlda-li ataké Sen Jòj mé pèd épi Wévòt-a bout.[1]
Plas an La-Gwinad
[edit | edit source]
Kapital-li sé Sen Jòj. Sen Jòj posédé yonn-popilasyon di 33,400 moun. An Sen Joj la se yonn-muzé-di-La-Gwinad, yonn fort, anpil magazen e anpil plaj. An lòt ville-gran sé Gouyave. Gouyave sé yonn ville-Péchè avék yonn-popilasyon di 3,378 (2008). Gouyave sé osi yonn mouskad-ville (ka fe mouskad). Victoria sé osi yonn ville-gran, an Victoria la sé yonn muzé-di-mouskad e yonn-faktri-di-kako. Finalman la sé Sauters, an nòt-a di La Gwinad. Adan Sauters sé 'Leaper's hill' ki kote Was-Karaïb soté asou yonn-falez.
La sé osi Carriacou (Kayryouacou) lilèt, an Carriacou la sé yonn-muzé-di-Carriacou, muzé-la sé konsèné listwa-la-di-Carriacou. Kapital-a-di-Carriacou sé 'Hillsborough (Hillsbourough posédé yonn-popilasyon di 1200 moun). An Carriacou la sé yonn-dansé kiyé 'Gran tambou (Big drum)'. Gran Tambou sé yonn-dansé pou Carriacou-moun (Carriacouans) afwik ayèl. An lòt lilèt se Petite Martinique (Petite Martinik), yonn-lilèt-petite. Petite Martinque posédé yonn-popilasyon di 900 moun; Kapital-a-di-Petite-Martinique se 'Madamme Pierre ville' nom sé pou 'Mamzel Pierre' pomyé-la kolon-fwansè.
Langaj
[edit | edit source]Adan La Gwinad, Anglé ka palé, mé Kéyòl toujou ka palé an lakanpay épi Gouyave e Maran (Sent Jean Parwis- Saint John Parish). Keyol La-Gwinad osi ka pale an Carriacou (Kayryouacou), Petite Martinique epi Trinidad e Tobago. Popilè chantwel-a; Mighty Sparrow ka palé Kéyòl La-Trinidad (Kéyòl La-Gwinad e Kéyòl La-Trinidad sé menm). Mo-pawòl kon sa 'Jouve' e 'Bakanal' e 'dingolay' toujou sèvi an Karaïb-a.
Kiltè
[edit | edit source]Lista Majik (Myths) [2] épi Musik
- Obeah: Yonn-majik dokté
- Soukouyan: Yonn-fam sa twouvé kò yonn-bol-difé
- Djab-Djab: Carnaval had-tradisionyel
- Papa Bwa/Bwah: Yonn majik zannimo
- Ladjables: Yonn fam-majik e mové
- Ligarou (werewolf)
- Mama Jlo/Glo: Yonn djé-dlo (a water goddess)
Adan La Gwinad, Kaiso e Soca, e Reggae ka ekouté pou
Manjé
[edit | edit source]Adan La Gwinad, Wòm sé yonn-tradisionyel bwè (épi Wom-ponch). Mouskad sé osi tradisionyel, Lanmowi sé manjé an La-Gwinad.
Moun La Gwinad
[edit | edit source]- Lewis Hamilton (chofè)
- Mighty Sparrow (Yonn-kaiso-chantwel)
- Maurice Bishop (Konminist)
- Daniel Dubois (Bwatè)
- Johnson Beharry (sòlda)
- Malcolm X
- Craig David
- Mighty Bomber (Yonn-kaiso-chantwel)
Kéyòl sé palé diféwan, kon-sa dè mo-pawòl kay diffewan.
Note: Creole is written in different ways, so some words may be spelt differently
- ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9don%27s_rebellion
- ↑ Mwen Ka ale
- ↑ Mwen Ka Ale
- ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Grenada#