Jump to content

Template:Wp/isv/Kartka vodorod

From Wikimedia Incubator
Vodorod, 1H
Gazoizpustna trubka, polnjena vodorodom H2
Vodorod
IzgledBezkolorovy gaz
Standartna atomna masa Ar°(H)[1.00784, 1.00811][1]
Vodorod v periodičnoj sistemě
Vodorod Helij
Litij Beryli Bor Vuglerod Azot Kyslorod Fluor Neon
Natrij Magnesij Aluminij Kremij Fosfor Sěra Hlor Argon
Kalij Kalcij Skandij Titan Vanadij Chrom Mangan Želězo Kobalt Nikelj Měd Cink Galij Germanij Arsen Selen Brom Krypton
Rubidij Stroncij Yttrij Zirconij Niobij Molybden Tehnecij Rutenij Rhodij Palladij Srěbro Cadmij Indij Cin Antimon Telur Jod Ksenon
Cezij Barij Lantan Cerij Prazeodim Neodim Prometij Samarij Evropij Gadolinij Terbij Disprozij Holmij Erbij Tulij Iterbij Lutecij Hafnij Tantal Volfram Renij Osmij Iridij Platina Zlato Mercury (element) Talij Svinec Bismut Polonij Astat Radon
Francij Radij Actinij Torij Protactinij Uran Neptunij Plutonij Americij Kjurij Berkelij Kalifornij Einštejnij Fermij Mendelevij Nobelij Lorencij Raderfordij Dubnij Siborgij Borij Hasij Meitnerij Darmštadtij Rentgenij Kopernicij Nihonij Flerovij Moskovij Livermorij Tennesij Oganeson


H

vodorod
Atomny nomer (Z)1
Elektronična konfiguracija1s1
Elektronov v povlakě1
Fizične svojstva
Faza pri STPgaz
Točka vrěnja( H2) 20.271 K (−252.879 °C, −423.182 °F)
Gustota (pri STP)0.08988 g/l
v tekutině (v t.t.)0.07 g/cm3 (tvrdy: 0.0763 g/cm3)[2]
v tekutině (v t.v.)0.07099 g/cm3
Kritična točka32.938 K, 1.2858 MPa
Teplo topjenja( H2) 0.117 kDž/mol
Teplo izparenja( H2) 0.904 kDž/mol
Molarna teplotna kapacita( H2) 28.836 Dž/(mol·K)
Pritisk pary
P (Pa) 1 10 100 1 k 10 k 100 k
pri T (K) 15 20
Atomne svojstva
Stupenj okyslenja−1, 0, +1 (amfoterny oksid)
Elektronegativnostškala Paulinga: 2.20
Ionizačne energiji
  • I: 1312.0 kDž/mol
Kovalentny radius31±5 pm
Van-der-Vaalsov radius120 pm
Spektralne linije, Vodorod
Druge svojstva
Kristalična struktura heksagonalna
Bystrost zvuka1310 m/s (gaz, 27 °C)
Teploprovodivost0.1805 W/(m⋅K)
Magnetično oporedčanjeDiamagnetik[3]
Molarna magnetična poddavajemost−3.98×10−6 cm3/mol (298 K)[4]
Nomer CAS12385-13-6
1333-74-0 ( H2)
Historija
Byl odkrytyHenrim Kavendišom[5][6] (1766)
Byl nazvanyAntuanom Lavuazjerom[7] (1783)

Template:Main otherTemplate:Kartka element/symbol-to--overview1

  1. "Standard Atomic Weights: Hydrogen". CIAAW. 2009.
  2. Wiberg, Egon; Wiberg, Nils; Holleman, Arnold Frederick (2001). Inorganic chemistry. Academic Press. str. 240. ISBN 978-0123526519.
  3. Lide, D. R., red. (2005). "Magnetic susceptibility of the elements and inorganic compounds". CRC Handbook of Chemistry and Physics (PDF) (86th izd.). Boca Raton (FL): CRC Press. ISBN 978-0-8493-0486-6.
  4. Weast, Robert (1984). CRC, Handbook of Chemistry and Physics. Boca Raton, Florida: Chemical Rubber Company Publishing. str. E110. ISBN 978-0-8493-0464-4.
  5. "Hydrogen". Van Nostrand's Encyclopedia of Chemistry. Wylie-Interscience. 2005. str. 797–799. ISBN 978-0-471-61525-5.
  6. Emsley, John (2001). Nature's Building Blocks. Oxford: Oxford University Press. str. 183–191. ISBN 978-0-19-850341-5.
  7. Stwertka, Albert (1996). A Guide to the Elements. Oxford University Press. str. 16–21. ISBN 978-0-19-508083-4.
Template documentation